Kotoučové brzdy fungují na principu tření brzdových destiček o brzdový kotouč pomocí hydraulického systému. Kotouč je upevněn ke kolu a pomocí tření brzdových destiček o kotouč, se kolo zpomaluje. Dochází tak k přeměně pohybové energie na teplo. V motocyklovém odvětví se první kotoučové brzdy objevily v roce 1962. Jejich vývoj od té doby zaznamenal obrovský krok kupředu a kotoučové brzdy jsou dnes mnohem promyšlenější a účinnější.
Tyto kotouče mají vyvrtané drážky nebo díry, díky nimž se mohou chlubit několika speciálními vlastnostmi. Vrtané a drážkové kotouče si lépe poradí s nečistotami a prachem, mnohem rychleji také odvádějí dešťovou vodu, jsou tak mnohem méně kluzké a fungují lépe. Také se rychleji ochlazují a zabraňují tak přehřátí.
Plovoucí kotouče se volně pohybují na čepech i lehce laterálně (do stran). Plovoucí kotouče se skládají z vnitřního unašeče a vnějšího brzdného prstence. Díky pohyblivému spojení těchto dvou částí se dokáží kotouče lépe přizpůsobit poloze brzdového třmenu. Výhodou je to, že zabraňují přenosu tepla z brzdy do náboje kola. Uchycení také dává prostor k roztažení kotouče, když se třením zahřeje, a tak nezpůsobuje napětí, které by mohlo vést k případnému zkroucení. Umožňuje také lepší vycentrování kotouče při použití s pevným třmenem.
Tyto kotouče jsou na trhu relativně nové. Jsou děrované a na vnějším konci konturované, což přináší snížení hmotnosti v porovnání se standardním kulatým kotoučem. Umožňují také lepší odvod tepla. Konturované kotouče nacházejí hlavní uplatnění u terénních motocyklů.